KARLU TOMANOVI

Antonín Sova

KARLU TOMANOVI
Tuláckou píseň v srdci má, dech lesů, moře a strží. A proto hroudu objímá tak vroucně a tak pobožně, jí v hloubce se kořeny drží. Podivně kvete krásou dne, však na téže větvi jedné má hrozivé trny záhadné, jež na krev tebe rozderourozderou, jako spár tnou tě osudy smutné a bědné. A často slovem z jistoty dob ti laskavý smír vdých’ do žil. A mnohdy člověk, zvěř i hrob mu v jednotu boží splynuly, že staletou moudrostí ožil. 175

Kniha Za člověkem (in Dílo Antonína Sovy, svazek 22) (1930)
Autor Antonín Sova