ÚVODEM.

Jaroslav Vrchlický

ÚVODEM.
Mou duší láska často táhla, však nezasáhla do hlubin; spíš přechodů to změna náhlá, tu polosvětlo, polostín; když přišla však ta velká, pravá, ve snění hravá, však bouř dravá, měl v srdci jsem tříšť zřícenin. Co zbylo z oblaků hry luzné, tu paprsků změť zářící, ty akkordy, ty zvuky různé, těch polostínů směsici jsem sebral a zde vám je dávám ku srdcím jedněm, druhým k hlavám ve prostých písní kytici. [31]

Kniha Kniha sudiček (1895)
Autor Jaroslav Vrchlický