ÚVODEM.

Jaroslav Vrchlický

Mou duší láska často táhla, však nezasáhla do hlubin; spíš přechodů to změna náhlá, tu polosvětlo, polostín; když přišla však ta velká, pravá, ve snění hravá, však bouř dravá, měl v srdci jsem tříšť zřícenin. Co zbylo z oblaků hry luzné, tu paprsků změť zářící, ty akkordy, ty zvuky různé, těch polostínů směsici jsem sebral a zde vám je dávám ku srdcím jedněm, druhým k hlavám ve prostých písní kytici.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

745. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ozvěny. (Alfons Breska)
  2. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  3. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  4. DVA RITORNELLY. (Vladimír Frída)
  5. V ČERVÁNCÍCH. (Jaroslav Vrchlický)
  6. PÍSEŇ MÉHO SRDCE. (Adolf Brabec)
  7. Mladá dívka. (Jaroslav Vrchlický)
  8. V srdce zpátky. (Jaroslav Vrchlický)
  9. XLI. Panně Montserratské. (Xaver Dvořák)
  10. Ballada, již jsem zpíval po krásném snu. (Jaroslav Vrchlický)