V.

Jaroslav Vrchlický

My sešli se, jak často ve údolí běh tichých řek dvou nejednou se schází, za nimi horstvem cesta přes výmoly, rej přes vývratě, balvany a srázy, za nimi kaskady ve duhách par, rej Hamadryad, schovávačky s echem i flétna drozdů, v sosnách mraků cár a laňky plachý poskok pružným mechem, za nimi divé touhy, bouř a kypění, tříšť perlí společná na hladkém kamení. Teď klidně tekou celou noc i den, kol pilné práci v kraji žehnajíce, teď nesou vory, střeží chatek sen a zří jen žneček opálené líce a znají jen vln šepty vzájemné, rej libel, much, třtin zvěsty tajemné a vědomí, že plynou vedle sebe, v svých vlnách jedno že zrcadlí nebe a naději, že přec po dlouhé pouti, až v pád se shroutí kdes v ústí, v moři, jednom ve prazdroji, vln tříští aspoň obejmou se, spojí.

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

457. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Leger)
  2. V skalách. (Jan Červenka)
  3. NA PÍSČITÉM BŘEHU. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  4. SVÝM PÍSNÍM. (Josef Václav Sládek)
  5. Rybáři. (Jaroslav Vrchlický)
  6. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  7. OČAROVANÉ ÚDOLÍ. (Eliška Krásnohorská)
  8. Mlha. (Adolf Heyduk)
  9. PROSTÝ MOTIV. (Antonín Klášterský)
  10. TRUD VEČERNÍ. (Václav Věnceslav Ráb)