VIII. VŽDYCKY!

Jaroslav Vrchlický

Jak staré písně variace se vrací časem do paměti, tak jedním slovem „vždycky!“ sladce své duše struny slyším zněti. Ach, vždycky! – kterak tklivě zní to, svět představ milých jak tím vstává, zřím sladká ústa, která dí to, zřím pohled, jenž mi s Bohem dává. My chtěli vždycky býti spolu, byť duší jen a myšlénkami, a vždycky v radosti a bolu – teď zbylo jen to „vždycky“ s námi. To zbožné přání! Brzy jinam se naše dráhy odchýlily, a oba rovni slabým třtinám, jsme plenem různých losů byli. A sotva v slavných okamžicích, jichž dává život příliš málo, ať v očích žeh, ať slza v lících, dvé srdcí na se vzpomínalo. O sobě víc jsme nevěděli, nás moře spolklo – život lidský, a přec v těch mžicích život celý jsme spolu byli jak by vždycky. Těch málo světlých okamžiků se spjalo v jeden řetěz krásný, a oním „vždycky“ s tvojích rtíků se život vlídný stal a jasný. Nám oslazen tak číše zbytek a klidně jdem již ke hřbitovu; tak bez viny a bez výčitek jsme dostáli si plně slovu.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

343. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. REMINISCENCE (Karel Dostál-Lutinov)
  2. SLOKY. (František Kvapil)
  3. V. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  5. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  6. Po všem víru... (Ludvík Lošťák)
  7. ZDA VRÁTÍ SE... (František Hais)
  8. Stíny. (Jaroslav Vrchlický)
  9. MÁM ŘÍCI VÁM... (František Hais)
  10. SLOKY. (František Kvapil)