VEČER DOMA.

Jaroslav Vrchlický

Zda všecko není lichý sen? se každý večer ptám, když v posled všemi opuštěn u stolu sedím sám. Byl vlídný úsměv sladkých úst i přátelský byl kyn?... vše zmizelo a zas jen půst a zas jen tiš a stín. Co křídel v let se zvédalo, kam hled’ jsem, ze všech stran, co nových plachet hledalo směr v dálný ocean! Vše bylo, vše zhlt’ všední shon, u stolu sedím sám, jak prasklé struny chvějný tón zní echo – přemítám... A dím si: Nuže, básníku, ty tóny v báseň stkej, a z jásotu i ze vzlyku je v moře rozpoutej! Však odpovím si obratem, než k peru sáhne dlaň: Ne, v listí sněhem zavátém jen mlčí mroucí laň.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

907. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  2. SNAD AŽ BUDU VE HLOUBI ZEMĚ SPÁT... (Jan Spáčil-Žeranovský)
  3. SLOKY. (Bohdan Kaminský)
  4. SOUCHOTINÁŘI. (Otakar Auředníček)
  5. ZASNI. (Josef Václav Sládek)
  6. Malý román. (Jaroslav Vrchlický)
  7. DEBUTANTCE, KTEROU JSEM VYPÍSKAL. (Bohdan Kaminský)
  8. VI. Suspiria. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Rorate coeli! (Xaver Dvořák)
  10. Marii. (Jaroslav Vrchlický)