Rorate coeli!

Xaver Dvořák

Advent, advent! dobo svaté touhy, v moři žalu slasti krůpěje, v zápasy a boje, v život dlouhý jeden blahy úsměv naděje. V stínu noci zlatý úsvit jitra, červánků svit ale v daleku; cítíš, jak jdou stíny z tvého nitra, to jak Bůh se sklání k člověku. „Přijde, přijde“, šeptá jako v snění duše tvoje blahem vznícená; oko plane v zbožném roztoužení, k nebi pnou se vroucně ramena. Přijde, přijde, jako rosa s nebe v květy padá v jitřním soumraku, zrosí duši tvou a zrosí tebe jako úrodný déšť s oblaků. Přijde, jak když zem se otevírá, v poupata než přes noc rozpučí: ba, juž tluče na tvé srdce víra; „Otevři mně svoje náručí!“

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

285. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KAM TOUŽÍŠ? (Herma Pilbauerová)
  2. Mír. (Adolf Heyduk)
  3. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  4. None (Emanuel Miřiovský)
  5. DEBUTANTCE, KTEROU JSEM VYPÍSKAL. (Bohdan Kaminský)
  6. HVĚZDÁM. (Bohdan Kaminský)
  7. Když slunka úsměv zlatý... (Josef Kalus)
  8. Srdce čisté stvoř mi, ó Bože! (E. Antonowicz)
  9. ZA KRÁSOU. (Hanuš Jelínek)
  10. V SOUMRAKU DUŠE. (František Kvapil)