STARÉ ŽENY.

Jaroslav Vrchlický

Starých žen mi líto jest, jak se chvěje slabý hlas jim! Zvědavě pátrající po všem novém, směšné by snadno byly kšticí i krojem. A přec vše můž’ býti v nich graciosní: úsměv, posun, zažloutlá barva pleti jako z kosti slonové, záblesk smíchu, v očích jenž kmitne. Vratkým krokem po domě jen se plíží jako stíny, v paměti jejich leží živé, dlouhé kroniky minulosti pradávných rodin. Z bezdna roků pomalu upomínek jím se noří bubliny v tiché slasti, hrají chvíli povrchem, splasknou, zmizí výnorem jiných. Ach, to tenkrát! Bývalé zlaté časy porcelánů, brusselských starých krajek, památníků s vrbami, truchlícími, s jehlanci hrobů! Všecko marné, zhynulo beze stopy, v dětech, vnucích nová se doba hlásí, cizí, chladná, nemohou mít ji rády, vzala jim všecko. Pouze malá života jedna jiskra slední zbyla, nad výhní zhaslých sopek kouzlem dýše dojemným z Medus tvoříc laskavé Parky.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

509. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z rána. (Jan Červenka)
  2. DVĚ SLOKY O DVOU DÍVKÁCH. (Emanuel Čenkov)
  3. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  4. U KRBU. (Antonín Klášterský)
  5. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  6. PÍSEŇ (Otokar Fischer)
  7. Osud. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Zavírám oči, tma se na mne řítí. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Gustave Moreau. (Jaroslav Vrchlický)
  10. MOTÝL (Otokar Fischer)