DVĚ SLOKY O DVOU DÍVKÁCH.

Emanuel Čenkov

Dvě dívky znám: z nich jedna zádumčivá jak touha sklamaná se v dálku dívá, má černý zrak a černý, dlouhý vlas; a druhá zas jen smíchem jasně zvoní, má rusý vlas a radost v duši roní těch očí třpyt a zpěvný hrdla hlas. Mám obě rád... jsem v podzimním tom věku, kdy s jemným obdivem zřím k ženy vděku, jeť dávno to, co minul bouřný čas... Tu dumu nezměním již v radost živou a touhou unylou, nadějí snivou těch modrých zraků nezasmuším jas.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

802. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sobě do památníku. (Emanuel z Čenkova)
  2. Osud. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Tužba. (Adolf Heyduk)
  4. XLI. Panně Montserratské. (Xaver Dvořák)
  5. PÍSEŇ (Otokar Fischer)
  6. STARÉ ŽENY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. IV. SLZY. (Jaroslav Vrchlický)
  8. THEÁNO. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Co měl bych říci... (Jan Červenka)
  10. Zavírám oči, tma se na mne řítí. (Jaroslav Vrchlický)