PÍSEŇ.

Jaroslav Vrchlický

Hřej, sluníčko, mi do duše, jak hřálos’ před lety, kdy snil jsem v děcka předtuše, že jsem kus poety! Šel bez trudu jsem krajem kol, mně pohádkou byl svět, a zázrakem byl trávy stvol a rozkoší byl květ! Což dál, když cestou svou jsem spěl a potkal dívčinu a líčka nach, vlas tmavý zřel a rty jak malinu: Já mnil, svět celý patří mi, vše jeho končiny. Za pod brvami zlatými ten pohled jediný! Kam všecko se to podělo, ten vzruch a vznět a cit? List žlutý pad’ mi na čelo, a břemenem jest žít! A jenom dálnou ozvěnou, když ty mi slunko pláš, zas cítím tužbu plamennou kvést, vznést se k nebi až! A je to krátký z číše lok, a je to pouhý mžik, však slunce! – pár to zrodí slok, a za tu chvilku – dík!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jablíčko, jablko, jeníček, jabloňka, stromeček, oříšek, hubička, stromek, babička, janeček

154. báseň z celkových 264

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. X. Když byla jabloň plna růží, (Vítězslav Hálek)
  2. Večerní slunko. (Josef František Karas)
  3. CATOCALA NUPTA. (Antonín Klášterský)
  4. Písně lásky. (Ladislav Quis)
  5. Patnáctiletý. (Zikmund Winter)
  6. JEDEN ASI Z 830.000 NEZAMĚSTNANÝCH (Josef Svatopluk Machar)
  7. Opuštění. (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Vlaštovky. II. (Růžena Jesenská)
  9. III. Přede mnou tu děva stála (Josef Uhlíř)
  10. V každé trávě chví se rosa, (Adolf Heyduk)