Patnáctiletý.

Zikmund Winter

Květiny bílé, červené, ty jedny láska, druhé sen, zdá se, že voní zvláštně tak v zelených hrncích od oken, zelené krajky lákají a uvnitř sladce tmavo tak – navečer je tak teskno bože můj – tiskne to srdce, rosí zrak, to srdce mladé bolí tak, když tam ty housle hrají, vášnivou křepči bolestí, – to mládím naříkají... Navečer bledí hošíci tesklivě kolem oken jdou, od oken vane vlhký vzduch, je prosycený resedou. I on jde kolem... Slyšíš – ticho? smích? – Ó chlapče, ty se chvíš? Můj bože jen jednou, jen jednou tak ty housle slyšet blíž! Jak buší srdce divoce... tak temně to v duši pláče – moh' by být šťasten – neví jak – jak jiní jsou, snad nejináče... Tam za okny asi sladko tak, šeptání, teplo a smích, doteky vlasů, tváří tmavý žeh a oheň v zornicích... Žeh v očích vábně tajemný, mluví jím chápání těla, výkřiky touhy v zahřetí, tajemství ženského těla...! Proč ostýchá se? Housle zní, reseda voní od oken, být tam – zda možná? právě tak... jen jednou, chvilku, chvilku jen – – jak divoce ty housle zní, drásají srdce – slyš, ah slyš! Můj bože jen jednou, jen jednou tak ty housle slyšet blíž! Marno... Jen bledí hoši nemocní, jak kolem s těžkým dechem jdou, cítí co pohádkový sen ta okna vonět resedou... Krev mladá, hříšná, tesklivá, ta nikdy pokoj mít nechce, skrývá se v snění o duši – zůstává krví přece, zdá se být čistým nektarem v poháru poesie, z poháru ale varem vře, rudá se o stěny bije – – Ty bledý snílku puberty, o prvé lásce nyvě sníš – a přec si přeješ: Jednou jen, jen jednou ty housle slyšet blíž!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jablíčko, jablko, jeníček, jabloňka, stromeček, oříšek, hubička, stromek, babička, janeček

153. báseň z celkových 264

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Večerní slunko. (Josef František Karas)
  2. X. Když byla jabloň plna růží, (Vítězslav Hálek)
  3. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Opuštění. (Stanislav Kostka Neumann)
  5. Útěcha. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Teskný okamžik. (Adolf Heyduk)
  7. Mladá lásko, mladé sny... (Adolf Heyduk)
  8. PODZIM (Antonín Sova)
  9. SVĚTLO. (Jaroslav Vrchlický)
  10. MOUCHA. (František Soldan)