PODZIM

Antonín Sova

Podzim noci nad městem na střechách a věžích svlékal z listí plačící stromy na nábřežích. Dravý, lačný milenec lehce hrál si tak vždycky, aby v dlouhý sen beze snů uspal hypnoticky. V modrém oku oblohy vášeň už nezaplane, věrná jen vytrvalost z lásky rozdávané. Rozdané už za jara, za léta, žár kdy praská. V modrém oku oblohy včerejší dožívá láska.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jablíčko, jablko, jeníček, jabloňka, stromeček, oříšek, hubička, stromek, babička, janeček

202. báseň z celkových 264

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXI. Z lásky k nám sluníčko zlaté vstává, (Josef Uhlíř)
  2. JARO (Hermor Lilia)
  3. Patnáctiletý. (Zikmund Winter)
  4. CARPE DIEM. (Antonín Klášterský)
  5. CATOCALA NUPTA. (Antonín Klášterský)
  6. Písně lásky. (Ladislav Quis)
  7. MOUCHA. (František Soldan)
  8. Strom. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Padánky. (Eliška Krásnohorská)
  10. Večerní slunko. (Josef František Karas)