PODZIM

Antonín Sova

PODZIM
Podzim noci nad městem na střechách a věžích svlékal z listí plačící stromy na nábřežích. Dravý, lačný milenec lehce hrál si tak vždycky, aby v dlouhý sen beze snů uspal hypnoticky. V modrém oku oblohy vášeň už nezaplane, věrná jen vytrvalost z lásky rozdávané. Rozdané už za jara, za léta, žár kdy praská. V modrém oku oblohy včerejší dožívá láska. 35