LETNÍ PÍSEŇ

Antonín Sova

LETNÍ PÍSEŇ
Na stromech vadne léto, na líně tekoucí řece, kameny bíle žhnou a vrou. Žitná pole v slunci už voní chleby z pece. Jedle však nejhlubší stíny strou. Léto má země, máš ráno, v nestárnoucí kdy kraje zrosené stíny posíláš. Léto má země, nám srdce pozdě ovocem zraje, večer, kdy slavíky klokotáš. Dokvetše stráně rdí se plody a hnědnou. Chcete už přes moře, ptáčata? Ještě ne, dlouho hřát bude léto, než zvednou křídla se k vzletu rozpiatá. 26