X. Když byla jabloň plna růží,

Vítězslav Hálek

Když byla jabloň plna růží, mou duši lahodný jal sen – mně světa mladost byla druží, já prolíbal s ní noc a den. Kraj v poupat mladotěsném šatě, já člověk-dítě, s pravdou sen, sny, myšlenky mé jako v zlatě, a jako pravda lítly ven. Pak celý svět byl jako z poupat, jak z růží vykládaný sál, myšlenky vstaly z hnízd a doupat, a již co písně lítly dál. Tu v duši zlatý úsměv házel a milé chládky list i peň – jak dítě prostý člověk vcházel, a jako básník vyšel ven.

Patří do shluku

jablíčko, jablko, jeníček, jabloňka, stromeček, oříšek, hubička, stromek, babička, janeček

145. báseň z celkových 264

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  2. TOUHA. (Herma Pilbauerová)
  3. 10. Bylas poupě trním kryté, (Václav Bolemír Nebeský)
  4. Večerní slunko. (Josef František Karas)
  5. Hlídač mladý. (Václav Jaromír Picek)
  6. CATOCALA NUPTA. (Antonín Klášterský)
  7. Patnáctiletý. (Zikmund Winter)
  8. V. Nejde mi z mysli ven (Josef Kalus)
  9. DVÉ DĚTÍ, TY A JÁ... (Bohdan Kaminský)
  10. NA CESTU. (Karel Skřivan)