II. CO VÍM.

Jaroslav Vrchlický

II.
CO VÍM.
„Vím, že nic nevím“... Ó já jedno vím a slovo filosofa jest mi dým; já jistě vím, že jeden profil bílý se v této noční chvíli ke mně chýlí a chytá péro mé, můj stihá rým, to vím! „Vím, že nic nevím“... Venku vichřice a chlad a noc, že samy stálice se třesou, slzy, v černé noci oku; leč jedna duše, na rtech moji sloku, můj obraz před sebou, že zívázírá k nim, to vím! „Vím, že nic nevím“... Umru jednou tak, v nic skanu pápěr, dým a pustý vrak... dnes, zítra, jednou... pozděj neb dřív jistě, že jedna bytost se mnou v každém místě své kroky mroucí připne vždycky k mým, to vím! 36

Kniha Kvítí Perdity (1930)
Autor Jaroslav Vrchlický