V dne víru a shonu,
Jaroslav Vrchlický
Básně v knize Kvítí Perdity:
- PROLOGEM. Vy převzala jste úkol Perdity,
- I. Rci, odkud přišlas v lhostejný, mrazivý
- II. POUZE OKEM.
- III. Tvé duše milá holubice bílá
- IV. My našli se... snad pozdě,... a přec nebi dík,
- V. Ty sloky, v nichž má lepší bytost skryta
- VI. Jen k tobě modlím se, vše ostatní mi snem,
- VII. V tvém oku jindy zamlklém a snivém,
- VIII. Kde jsou ty Vesny, z kterých duše fialek
- IX. To lásky osud, každou chvíli blaha
- X. Dík, vřelý dík za drahá, zlatá slova
- XI. NEBOJ SE VÁŠNĚ...
- XII. POD JEDNU PODOBIZNU.
- XIII. Je nevděk to, že na rtech pohár štěstí
- I. TEN LÍSTEK JETELE...
- II. CO VÍM.
- III. CESTOU.
- IV. VEČER.
- V. OTÁZKY A ODPOVĚĎ.
- VI. STÍN.
- VII. Já bděl jsem dlouho v noci sám a sám.
- VIII. NECH MI TU CHVÍLI...
- IX. Mám odpouštět, že trpěla jsi pro mne?
- X. „Přijď království tvé“ na penízku malém
- XI. Ne, o loučení nemluv, nevěřím v ně ani,
- XII. Své úlohy jsme proměnili dnes,
- XIII. Na poslední list první knihy
- XIV. Ta všecka drahá místa, kde láska naše květla,
- XV. S BÁSNÍ „EROS A MOIRA”.
- XVI. DESKA VOTIVNÍ.
- NADARMO...
- SE SUCHOU KVĚTINOU.
- PÍSEŇ.
- JINÁ PÍSEŇ.
- DOBROU CESTOU.
- Jaks byla dojata,
- V dne víru a shonu,
- Takto s tebou stále jíti,
- Den minout nesmí bez pozdravu,
- Každému žehnám stromu,
- Za slova tvá, v nichž celé srdce tvoje,
- Ty rozumíš mé trýzni.
- Nemůž minout vteřina
- V tvém objetí, kdy v drahé oči tvoje
- Co můž nám ještě život dát,
- Jen chtěl jsem říci, plný sladké touhy,
- V mé váse posud svítí
- Mne neztratíš! – Pokud chceš sama,
- I. Byl vonný večer, v podletí jak bývá,
- II. Na ňadrech tvých ty chvíle jsou mé žití,
- III. To říkám si vždy denně tisíckráte...
- IV. Jak říci tobě slovem smrtelným,
- V. Máš pravdu. Mějme sílu! Zdrojem muky
- VI. Do moře zlata samé zlato živé
- I. V tom kvítku, zvěst dí, dřímá duše matky
- II. S mateřídouškou dobrou noc ti dávám,
- III. Strach neměj! Vždyť jsem s tebou v každém kroku,
- IV. Tvé polibky jak vroucí láva tekou,
- V. Zas prchla hodina, ó chvíle těžká!
- VI. A tak jsme spolu. Jakbych tiše hladil
- VII. Ó krásní dnové jsou to po tvém boku,
- VIII. Když malé dítě v kolébce jsi spala,
- IX. Ó snivé břízy, dumné borovice!
- X. Já lesem šel, v své duši pouze tebe...
- XI. Tvou ruku drahou, bílou, zbožňovanou
- XII. Ten polibek tvůj, v kterém vášeň jásá,
- XIII. Mír v duši tvou! Ó kéž bych moh jej svát
- Kvítku mateřídoušky!
- Ó kvítku jitrocele!
- I. (BOUŘ OKNY TŘESE...)
- II. (CO POVÍME SI ZÍTRA.)
- III. (VŽDY S NĚKÝM BÝT.)
- IV. (ŠŤASTNÁ CHVÍLE.)
- V. (TY JSI SE MNOU, VIĎ?)
- VI. (FIALKY V JESENI.)
- VII. (FILOSOFIE LÁSKY.)
- VIII. (DOBROU NOC.)
- IX. (CO LEPŠÍ AS?)
- X. (JÁ CHTĚL TAK MÁLO!)
- XI. (PO SLADKÉM ODPOLEDNI.)
- XII. (JAK ŽIJEM.)
- XIII. (TY VE VŠEM.)
- ÚVODEM.
- I. Kde jsi byla, kde jsi teď?
- II. Vím, žes každým dechem byla se mnou,
- III. Seděti teď po tvém boku, co bych za to dal?
- IV. První pohled, když mne vítáš,
- V. Přeletěl tvůj sladký smích, motýl,
- VI. Ó že tato chvíle měla křídla!
- VII. Před svítáním ptám se tebe: Jak jsi spala?
- VIII. Myšlenky mé všecky letí za tebou
- IX. Večer se již zvolna sklání jak tichá modlitba,
- X. Poslala’s mi květy,
- XI. Z očí tvojich ve svých bojích v plných zdrojích pil jsem lásku,
- XII. Jaká přepodivná kouzelnice tvoje ruka!
- XIII. Těžko říci vše, co z tebe, duše drahá, dýše,
- XIV. Letí vichr plání dlouhou, v mračen roje letí,
- XV. Že jsem s tebou v každé chvíli, ty to víš,
- XVI. Hladiti tvé kadeře, kdy budu zas...?
- XVII. Rád zřím z jara na větvici první lístek svěží,
- XVIII. Věř mi, že jsi v nedbalkách krásná,
- XIX. Budeme se milovati, jako že se milujem dnes a zítra!
- XX. Ta plnost tvého těla
- XXI. Řekli jsme si tisíckrát,
- XXII. Jaké ráje, jaké vděky kynou za tvým prahem,
- XXIII. Dítě snů mých, jak jsi sladká, duše!
- XXIV. Všecko v tobě gracie a něha jistá,
- XXV. Byla noc, já listy tvoje pálil,
- XXVI. Jak ti říci, co mi jest tělo tvoje?
- XXVII. Od rána mou duší zmítá nepokoj,
- XXVIII. Řekni sama, nebyli jsme děti včera
- XXIX. Já jsem šílil, ty jsi moudrá byla,
- XXX. Prchne čas a prchne chvíle, zas tě budu mít,
- XXXI. Držíš mne a musím dále, proč nemohu zůstati?
- XXXII. Listy tvoje, odkud jen se, pověz, temení?
- XXXIII. Rozlila jsi paprsk štěstí v moji duši,
- XXXIV. Mluvím s tebou, noc je tichá, jdeš již spat?