IV. Jak říci tobě slovem smrtelným,

Jaroslav Vrchlický

Jak říci tobě slovem smrtelným, co nesmrtelné láskou v srdci zpívá? Vše prázdné jest, vše popel jen a dým, jenž podstať citu halí jen a skrývá. Má myšlenka, můj cit, je všecko tvým, a jak se oko do zrcadla dívá, tak půvab tvůj mi nazpět hází rým, tvá gracie v mou sloku zpátky splývá. Co lepší ve mně, to je tvoje něha, co svaté, vlídnost tvá, co velké, láska, co božské, z oka tvého v moje šlehá. Ba i ta malá kol tvých rtíků vráska jest kolébkou mých nejkrásnějších dojmů – Ó sama rci, jak slovem to vše pojmu?

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

538. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V stylu Petrarky. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Přání. (Adolf Heyduk)
  3. III. (Sestina.) (Jaroslav Vrchlický)
  4. Já, který v svět se dívám, (Jaroslav Vrchlický)
  5. Tys lotos můj, ty květe nad vše milý, (Rudolf Mayer)
  6. Hudba. (Herma Pilbauerová)
  7. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  8. XXXII. Listy tvoje, odkud jen se, pověz, temení? (Jaroslav Vrchlický)
  9. Pěl skřivan... (Rudolf Richard Hofmeister)
  10. LXV. Kapko žluče, v moji duši, (Jaroslav Vrchlický)