Anděl smrti.

Jaroslav Vrchlický

Spěl obilím jak tru van(J4m) šat z bolesti a z noci stkán(J4m) spěl křídlem stí zakryl dům(J4m) čí rty as přimkne ku svým rtům(J4m) Ba tichou naší jizbou táh(J4m) a ho viděl jako v snách(J4m) u děcka ho lože stál(J4m) zachvěl se a on šel dál(J4m) A minul čas a on tu v ráz(J4m) k nám vrátil se šel jizbou zas(J4m) šel obilím jak tru van(J4m) šat z bolesti a noci stkán(J4m) Nad čelem mým se zastavil(J4m) jež pas ro unavil(J4m) co nevím v jeho vráskách čet(J4m) skoro til chlad ret(J4m) Kdo tenkrát za mne jen se chvěl(J4m) že bez kořisti nazpět šel(J4m) Zda ženy byl to tichý vzdech(J4m) jež vila ho ve svých snech(J4m) A minul čas a on tu v ráz(J4m) k nám vrátil se šel jizbou zas(J4m) šel obilím jak tru van(J4m) šat z bolesti a noci stkán(J4m) viděl ho a se bál(J4m) On tiše v sny zašeptal(J4m) Strom ži co svad jen(J4m) je kořist a je můj plen(J4m) Ta moje cesta v ži sad(J4m) jen svadlých stane u poupat(J4m) jen mrtvých ží se tknu(J4m) vy žijte dál se těšte dnu(J4m) A pravdu měl Kde najdeš snět(J4m) by nesvad na jeden květ(J4m) Kde hnízdo v hvoz uzří zrak(J4m) zkad nespad jeden mrt pták(J4m) Ó ženo kte vedle spíš(J4m) písni zdali rozumíš(J4m) Tys nejlíp zřela jemu v zrak(J4m) když clonil v svých křídel mrak(J4m) On z bolesti a noci stkán(J4m) šel jizbou jako tru van(J4m) jak obla po klasech stín(J4m) tvé mrt pou vzal v svůj klín(J4m) Jak po bouři květ porosen(J4m) my zříme v světlo vše nám sen(J4m) a udive zříme v taj(J4m) kde smrt a život jedna báj(J4m) Kde smrt a život jedna změť(J4m) kde pouze láska odpověď(J4m) by k novým květům zaplál strom(J4m) Ó buďme šťastni v citu tom(J4m)

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

738. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ. (Jan Opolský)
  2. Až doma! (Jaroslav Vrchlický)
  3. Na břehu Lužnice. (Bohuslav Květ)
  4. I DECHLO JARO V SRDCE MÉ... (Karel Toman)
  5. OSAMĚLÉ HNÍZDO (Antonín Sova)
  6. ŽENCOVA PÍSEŇ PŘI BROUŠENÍ KOSY. (František Taufer)
  7. Vzdech. (Adolf Heyduk)
  8. DEN UTRPENÍ. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. VOX HUMANA. (František Leubner)
  10. XI. Večeře. (František Serafínský Procházka)