VEČERNÍ OBRAZ.

Jaroslav Vrchlický

Ční vpravo komín továrny jak pozvednutý prst a z nízké pod ním kovárny dští jisker žhavých hrst. Ty cestou mou se míhají jak hvězdné jepice, se stíhají a sbíhají a hasnou záříce. A nové v těsném chomáči jdou vzápětí zas jim, co kraj se do tmy obláčí spjat v saze, kouř a dým. Na prahu chaty u dveří hra stínů mlhavá, máť ve komínu zášeří své dítě uspává. Jak jisker dešť se nachýlí, zřím mladou její tvář, když osvětlí ji ve chvíli ta přelétavá zář. Z té jedné světlé vteřiny mně obraz v duši pad a kouzlem něhy matčiny tam svítí napořád.

Patří do shluku

kovadlina, perlík, kovář, kladivo, kovárna, železo, bušit, kovat, výheň, měch

99. báseň z celkových 282

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Svatopluk Čech)
  2. Maloměstské výstavy. (Antonín Sova)
  3. ZVONY A KLADIVA (František Serafínský Procházka)
  4. DOMA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Rýč a pluh. (Adolf Heyduk)
  6. Jaroslav Průcha (Otokar Fischer)
  7. JARNÍ BOUŘE (Antonín Sova)
  8. KOVÁŘ A SMRT (Jaroslav Vrchlický)
  9. Při bourání trestnice Svato-Václavské. (Jaroslav Vrchlický)
  10. KOVÁŘSKÁ. (Václav Jaromír Picek)