KLID.

Jaroslav Vrchlický

Hluboký klid pad mi v duši, úkoj dýše s hvězdných sfér, zhaslo v ráz, co hněte, ruší: je to vskutku svatvečer? Zevšad tajné tóny plynou jako blízké dýchání, jen se pohruž v tiš tu stinnou, prožij všeho stichání. Neviděný život splývá, snětmi hraje tisíc run, bílá ruka odkud’s kývá, jsou to harfy vzdušných strun? Rozeznávám melodie, změkčen k slzám je můj cit, a má duše loká, pije hluboký ten mír a klid.

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

102. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NALADĚNÍ. (Antonín Klášterský)
  2. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  3. Šli jsme tiše... (Růžena Jesenská)
  4. DELIRIUM. (Jan Opolský)
  5. Romance o bledském zvonečku. (Otakar Mokrý)
  6. U kostela. (Růžena Jesenská)
  7. Rodnému jazyku. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Hudbě. (Eliška Krásnohorská)
  9. IMPROVISACE. (Josef Merhaut)
  10. ZÁPAD (Antonín Sova)