Hudbě.

Eliška Krásnohorská

Ó hudbo ty ži tak hyb vře(Y4f) ty ři dechu tak proměn pl(Y4f) jak s vášnivou tepnou svou srdce chvě(Y4f) jak osudu moře a ci vlny(Y4f) A přece tak pros vší zemské rmuti(Y4f) tak ci všem pasům lidsky trudným(Y4f) jak odjinud zalét v zavanu(Y4f) nám v těž sem ovzduší křídlem bludným(Y4f) Ó rci kde se zrodila bytosť tvoje(Y4f) tak vzneše taj tak přebezná(Y4f) Um žád se nedoptá tvého zdroje(Y4f) ni příroda kolébky tvo nezná(Y4f) Jen hle po to touží všudy(Y4f) i v slavičí dumce i v bouře hluku(Y4f) Jak zemské ty šumy jsou všecky chudy(Y4f) jak matny jsou vedle tvých čistých zvu(Y4f) Tys uprostřed hřmotho tvorstva reje(Y4f) jenž se stenem ro a s třeskem ničí(Y4f) jak la jež na vlnách plujíc je(Y4f) a kolem níž mar řev moře ryčí(Y4f) Ó vím kdyby nebyly v dálce třpyt(Y4f) ty planou hvězdy tam věč my(Y4f) tam našla bych zřídlo tvé nezpyt(Y4f) kraj souladu s něhož se snášíš k zemi(Y4f) Tvůj vod v nás čarovnou ru bu(Y4f) žeť božským Vždyť nelze nám řit v pýše(Y4f) že v zra zboj jen lidské hrudi(Y4f) by zkvetla tak spani smíru říše(Y4f) Rtem rajským co zvěstuješ tuž množstva(Y4f) to uni pojmům všem lidsky těsným(Y4f) tón kaž jest duší jest dechem božstva(Y4f) však volným a nebesky nelesným(Y4f) Ne v hlínu leč v paprsek bůh jej vdechl(Y4f) a proto kdy váš svým divům zníti(Y4f) a člověk jich čarozvěsť pozaslechl(Y4f) svých ňader v nich světější ohlas (Y4f) A tmí li se ta v něm propasť bolu(Y4f) že odvaha ztuh již u pokraje(Y4f) dna dozříti v tom strašném dolu(Y4f) ty zazníš a ledo úzkosť taje(Y4f) Zrak ztrnu po vlahou rosu(Y4f) i pohlédne v hloubku zpod vlhkých dla(Y4f) zří muž v líc posupnou zlému losu(Y4f) zří touž vystihne úsměv na (Y4f) A nevyřkne nikdo čím srdce skles(Y4f) tvých souzvu balzám tak sladce ší(Y4f) neb hadu pro níž duch ne hesla(Y4f) jen tajemství tvoje nám v srdci řeší(Y4f) Vždyť kaž kvil bouř a tesk vře(Y4f) jež zlozvukem hro v tvém luzném proudu(Y4f) vždy souladem dozní jak odpuš(Y4f) jak an hymnus po božském soudu(Y4f) v to ty zrozenko lepších kra(Y4f) jest bla ta shoda jíž moudrosť hle(Y4f) když nad svárem nezkrotných pravd i ta(Y4f) jen pochybnosť havra peruť zve(Y4f) Smír veleb s nímžto se věč (Y4f) let myšlénky nadše vytrvalosť(Y4f) te doma v tvé všemoc harmonii(Y4f) jak ve snách nám zjeve dokonalosť(Y4f) Ty chováš co nikde již neshleno(Y4f) i váš co odepřel los nám všude(Y4f) a komu ti rozuměť nedopřáno(Y4f) chudším ten chu mu život bude(Y4f) A kouzlem tvým vzdušným jež nic mu ne(Y4f) jak tinnou bájkou li dec zhrdne(Y4f) ó nepo vesmír mu odpodi(Y4f) k zlým pozná mukám tak milosrd(Y4f) Ó splývej nám v prahnou duše s hůry(Y4f) jak na hvozdy šu ševel deš(Y4f) a rozpínej duhu v žal čer chmury(Y4f) ji úsměvem zlatíc když pláče ješ(Y4f) Ta moc jež pne nad pouš klenbu palem(Y4f) a ze skalin ří chod je(Y4f) ta bdí s tebou nad naším lidským žalem(Y4f) jej ukovajíc tvými zpěvy(Y4f)

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

305. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IV. Zvon. (Eliška Krásnohorská)
  2. II. Ave! (Jaroslav Vrchlický)
  3. SRDCE TVÉ... (Antonín Klášterský)
  4. II. V ODŘÍKÁNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  6. PĚVCŮM. (František Kvapil)
  7. KDYŽ VÍTR LKÁ. (Adolf Brabec)
  8. V nádvoří Pražského hradu. (Emanuel z Čenkova)
  9. Zvony. (Emanuel z Čenkova)
  10. Rodnému jazyku. (Jaroslav Vrchlický)