II. Ave!

Jaroslav Vrchlický

Nad mořem klášter vysoko stojí, pod ním se vlny divoko rojí, v něm srdce lidská u věčném boji. Jeptiška mladá přes zeď se dívá do dálky šeré, nad ní zvon kývá, poslední Ave do šera splývá. Nebe je šedé jak holubí křídlo, moře je šedé, kam oko hlídlo, srdce je šedé – bolesti zřídlo. Na nebi občas hvězda se bleskne, nad mořem píseň z hrudi zní teskné, srdce jen skřekem zoufalství steskne. Darmo! Dí vlna pod skalou v hloubi. Nikdy víc! Oblak, západ jenž vroubí, Amen! Lká srdce žalně a z hloubi. Jak socha stojí a v dálku se dívá bez zvuku zvon se houpá a kývá, ona, stín – v stíny mizí a splývá.

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

134. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. V ODŘÍKÁNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Hudbě. (Eliška Krásnohorská)
  3. VINETA (Božena Benešová)
  4. Finale. (Karel Dostál-Lutinov)
  5. VYSNĚNÝ KRAJ. (Božena Benešová)
  6. Romance o bledském zvonečku. (Otakar Mokrý)
  7. NA BĚLOHORSKÉ PLÁNI. (Jaroslav Vrchlický)
  8. VELKONOCE. (Antonín Klášterský)
  9. VELEBNÁ NOC (Xaver Dvořák)
  10. Svítání. (František Táborský)