V dál táhne se jak lebka obrovitá(J5f)
na které všecky vichry slaví sjezdy(J5f)
tam břevnovského kláštera zeď kmitá(J5f)
a v dálce chmurný letohrádek Hvězdy(J5f)
Vždy smutno zde tu nezatiká ptáče(J5f)
jen vítr zatočí se žalným kvilem(J5f)
a sem tam v nízkých keřích smutně pláče(J5f)
než usne v starých zdech neb v lomu bílém(J5f)
v parném létě vše tu mrtvé němé(J5f)
stín chládku nedá lesa na pokraji(J5f)
a řídkou trávou kterou plaše jdeme(J5f)
vzpomínky dávných dějů přelétají(J5f)
Však nejsmutněji zde jest v listopadu(J5f)
kdy přelétavé mhy zde hrady staví(J5f)
i kámen slzí v podzimkovém chladu(J5f)
a kročej poutníka se nezastaví(J5f)
Za mračny vran kdy havranů se stáda(J5f)
sem přiženou a svět se v stíny halí(J5f)
a měsíc umrlec se dívá v lada(J5f)
a za ním černá Noc se tiše valí(J5f)
Ó prchej poutníku zde opozdilý(J5f)
Vím krokem každičkým že zdá se tobě(J5f)
zem otvírá se hnát z ní čouhá bílý(J5f)
a lebky okraj neb čelisti obě(J5f)
v dálce z hrobů zvedají se ruce(J5f)
a větrem divoce kdos jimi lomí(J5f)
a slyšíš krok v dál ženoucí se prudce(J5f)
a pod zemí cos vzdálené jak hromy(J5f)
A přes kláštera Břevnovského hradbu(J5f)
sem mrtví dívají se v hřbitov větší(J5f)
kde celý národ losu děsnou klatbu(J5f)
si odpykal než dokrvácel v křeči(J5f)
Ten hovor mrtvých pouze vichr stihne(J5f)
jak fantasma se hatí vře a choulí(J5f)
a freskou tou se celý národ mihne(J5f)
jak věčný galejník na noze s koulí(J5f)