PO KLEKÁNÍ.

Jan Opolský

Vše po klekání sesiví a svadne, dušička klatá dále putuje, ran dlouhých trochu se zvonice padne a černá žába žábu celuje. A měsíc nejde, měsíc dlouho váhá, ve třtinách želí hnízdo kačeří, močálem mrtvým stříbrná jde dráha, jako když v bázni prutem udeří. A korun dóm své rozptyluje rysy a chechtot v něm jak snítky ševelí, stín vyzáblý tich na pahýlu visí... Noc počala před svatou nedělí...

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

264. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hlava Křtitelova. (Jaroslav Vrchlický)
  2. VIDĚNÍ NA HŘBITOVĚ (Jaroslav Vrchlický)
  3. POHŘEB SEBEVRAHA. (Ferdinand Tomek)
  4. VINETA (Božena Benešová)
  5. Puklý zvon. (Jaroslav Vrchlický)
  6. NA BĚLOHORSKÉ PLÁNI. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Pohřeb Alaricha. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Večer po vzkříšení na bílou sobotu. (František Leubner)
  9. Je noc... (Xaver Dvořák)
  10. O hodinkách. (Ladislav Quis)