VIDĚNÍ NA HŘBITOVĚ

Jaroslav Vrchlický

Vzkříšené tajemnou mocí z hrobů svých povstaly v noci. Vichřicí hnaly se kolem, úpěly, vzdychaly bolem. Bílý háv, kostnaté líce, ve hnátech držely svíce. Mlhou a v měsíčné jasy vířící zněly jich hlasy. Slavné jak sborové pění asketů v mystickém bdění. Zoufalý, vzteklý ryk jeden, jak by kdos k popravě veden. Nyjící v tonů mdlých změti, jakoby zpívaly děti. Vášnivé, jásavé, šťastné, jak v smrti shledání krásné. Hnaly se kolem tak nocí vzkříšené tajemnou mocí. Všecky ty jásoty, mdloby, od věků jež spjaly hroby, celé v nich lidstvo se chvělo, vášeň, cit, rozum i tělo. Vichřicí hnaly se kolem – A já svým chápal je bolem.

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

248. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Za šera večerního. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. PO KLEKÁNÍ. (Jan Opolský)
  3. VZKŘÍŠENÍ. (Xaver Dvořák)
  4. Blánické zvony. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  6. V NOČNÍM TICHU. (Adolf Heyduk)
  7. JÁ VĚŘÍM... (Vladimír Houdek)
  8. KAPLE (Hermor Lilia)
  9. Smrt a skřivan. (Jaroslav Vrchlický)
  10. VELKONOČNÍ ZVON. (Xaver Dvořák)