JÁ VĚŘÍM...

Vladimír Houdek

Já slýchal rakví temné zasténání, když ve vůz kdos je hbitou vsouval dlaní. Mně táhlý kvil vrat hřbitovních je známý, když rakev tiše loučila se s námi. Na víku, rozzvučeném v temném ruchu, hrud rythmický zpěv zní mi posud v sluchu. Já věřím ve hmot myšlení a city a v tajný souzvuk v jejich hloubi skrytý. – A zřel jsem tryskající slzí plamen nad těly, vychladlými v ledný kámen, a pláč a vzdechy slýchal nad rakvemi, když víka klonila se v klín jich němý: Však výkřik žalu, který mrtvým platil, mé nitro takou silou neuchvátil, jak nářek vrat, jenž hřbitovem zněl temně, když rakev chýlila se v náruč země. A také žalmy v sluch můj nezalkaly, jak píseň, kterou černé hrudy hrály! Já věřím ve hmot myšlení a city a v tajný souzvuk v jejich hloubi skrytý. A věřím: prach můj, ve tmách stlelý jemně, že snít kdys bude velkou dumu země.

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

36. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V NOČNÍM TICHU. (Adolf Heyduk)
  2. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  3. MELODIE (Otokar Fischer)
  4. V nočním tichu. (Josef Václav Sládek)
  5. VIDĚNÍ NA HŘBITOVĚ (Jaroslav Vrchlický)
  6. V duši stály hnědé stíny, smutně hlavu klonící, (Jiřík Luděk Moravský)
  7. Po vichřici. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Vzduchem hučí to a zvoní, (Jan Neruda)
  9. Bílá sobota. (Jaroslav Vrchlický)
  10. V PŘEDVEČER. (Rudolf Illový)