stromy a srdce

Stanislav Kostka Neumann

Mřežovím holých korun večerní větřík vane; z oblohy jako do run oblačný svit jim kane. V tom písmu z něžných liter na proměnlivém nebi za večerů i jiter mám lyrické své chleby. Krajina před okny mně z nich sladká sousta dává. Ó, srdce k staré hymně znova mi pobodává. Srdce však v jeseň vlídnou může jen zastenati. Nemá dnes chvilku klidnou pro tebe, zelená máti.

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

492. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  2. VEČERNÍ CHVÍLE. (Jan Červenka)
  3. Uplakaná okna. (Sigismund Bouška)
  4. MELODIE. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Večer. (Julius Alois Koráb)
  6. ROMANCE. (Růžena Jesenská)
  7. Motiv z Křivoklátu. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  9. VELEBNÁ NOC (Xaver Dvořák)
  10. VEČER. (Xaver Dvořák)