SLOKY.

Jaroslav Vrchlický

Ne, nenecháme nic tu za sebou, i nejsvětější chvíle prchá mžikem, co slávy hlahol jest? Co s davů křikem? Co s pláčem běd? S obětí velebou? I šílený vzlyk slední zoufalosti jak první děcka výkřik vyzní v prázdnu... Je opravdu svět velkou scénou bláznů? Co je tu pevné v stálé ztrnulosti? Nuž klidně odevzdej se velké změně, tma za tebou jak před tebou vždy byla... Co písně vdech? Ji noc již pohltila, jak všecko hltá dnes a zítra, denně...

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

214. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. III Obrod (Jaroslav Vrchlický)
  2. PÍSEŇ PRO UMĚLCE. (Antonín Klášterský)
  3. LÉTO NA VSI. (Antonín Sova)
  4. None (Stanislav Mráz)
  5. Elogium. (Stanislav Mráz)
  6. OKNA V BOUŘI. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Memnone, stanz tvou chci zachytiti... (Stanislav Mráz)
  8. XVII Má Vášeň tak šílené tony a jejím dechem juž mnohý puk zvon... (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Bez vás, ó humannosti hlasatelé... (Stanislav Mráz)
  10. Jen ten neblah, kdo těká beze strany... (Stanislav Mráz)