XXX. BALLADA ZÁVĚREČNÁ.

Jaroslav Vrchlický

Dost rýmů tancoval jsem na provaze, jak Villon napjal mi jej před lety; vím, ne vždy oheň, také někdy saze mé s Musou provázely zálety; však znáte Musy – to jsou kokety! Já nejraději světem chodil sám a zamyslil se vždycky nad květy – Co platno? – Zvadnou! – A já umlkám! Vím, umění jsou nekonečné hráze a těžko dělati tu přemety. I nejmenší zblo slávy koupíš draze, kus žití v tom vždy leží prokletý. Ach, pardon! – však juž znáte poety! Snem zpíjí se a skutečnost jim klam... Ó hvězdy, nekonečnem rozsety! Co platno? – Zhasnou! – A já umlkám! Ó čtenáři můj, mějte se juž blaze! Víc vložte, prosím, zde mé do věty než vysloveno, cítí se to snáze, však zpívá hůř, kdy mládí povzlety tak nejsou, jak bývaly před lety. Ach, sladcí snové! Všecko je to tam, vlas Julky, bouřná ňadra Ninetty... Co platno? – Umřem! – A já umlkám! Ó lehké pýří, sloky soubretty, tak hravé, smavé jak úsměvy dám, vás vidím stoupou času rozmlety. Co platno? – Jděte! – A já umlkám!

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

90. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KRVÁCEJÍCÍ LÁSKA. (Antonín Sova)
  2. None (Antonín Klášterský)
  3. Své ženě s předešlým sonetem. (Josef Svatopluk Machar)
  4. KANDÍK PSÍ ZUB. (Antonín Klášterský)
  5. Ahasver na věži Eiffelově. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Uspokojení. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Po lektuře Danta. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Sonet – apostrofa. (Josef Svatopluk Machar)
  9. None (Alois Škampa)
  10. Pierina Ricci. (Jaroslav Vrchlický)