ZIMNÍ.

Jaroslav Vrchlický

Kol krystalný se bělá květ a jehly jinovatky; můj bože, jak by celý svět byl zaklet do pohádky. Mech svěží, pěkně zelený si mezi okna stelou, snad spí v něm lesa ozvěny i s jara bájí celou. Pláň tichá. Časem zlehýnka pták černý po ní lítne, tak smrti truchlá vzpomínka se hlavou starce kmitne. Zem spí. Slyš, z dálky větru sten jí staré báje zpívá, a píseň má co lehký sen ve mlze nad ní splývá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

232. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zlatý sníh. (Alois Škampa)
  2. báseň bez názvu (Josef Kuchař)
  3. Duma o Meluzině. (Adolf Heyduk)
  4. Na sklonku října. (Alois Škampa)
  5. Vánoční. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Sanice. (František Serafínský Procházka)
  7. V UPOMÍNKU. (Josef Václav Sládek)
  8. Stříbromech drnu v pololuně (Hermor Lilia)
  9. TOULKY PODZIMNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Jarní. (Herma Pilbauerová)