Duma o Meluzině.

Adolf Heyduk

V les zajíněný padá vrána, studánka křišťalný má lem; snů zimních křídly ovívána spí stará lípa pod oknem. Kam oko hledí, prázdno všudy, ve smutek zahalen je luh, list v brázdách poletuje rudý dál větrem nesen, kam – ví Bůh! A Meluzina hledá chotě, leč nenachází kolem kol, ač věky bloudí o samotě... Kdo zmírní bludných duší bol?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

90. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jaro v zimě. (Alois Škampa)
  2. Přadlena. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  3. Hnízda. (Karel Jonáš)
  4. Sanice. (František Serafínský Procházka)
  5. báseň bez názvu (Josef Kuchař)
  6. ZIMNÍ DEN (Antonín Sova)
  7. Přemoženi. (František Táborský)
  8. Smutný večer. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Sonet při lektuře. (Josef Svatopluk Machar)
  10. Na sv. Tři krále. (Rudolf Pokorný)