Hnízda.

Karel Jonáš

Přes pole vítr bouří, sténá, hvízdá, zahradou letí a rve stará hnízda, v nichž nedávno se ještě ptáci hřáli – a chatu trhá, jež se smutně krčí pod stropem tvrdé, žulovité skály. A vítr zlý je. Škube starou střechu, na okna vrh se a na lože z mechu, v světnici úzkou proudem se již valí... Ve vnitř tak studeno. A přece kdysi dvě duše zde se milovaly, hřály... Kde teď je všechno? Pusto kolem, na ložích prázdno; prázdno za tím stolem, teď vítr zde jen a ten hučí, hvízdá... Zhřívám se u kamen a vzpomínám si na život, chatu, na rozvátá hnízda.

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

260. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Duma o Meluzině. (Adolf Heyduk)
  2. Jaro v zimě. (Alois Škampa)
  3. VAN OSTADE. (František Kvapil)
  4. Na sklonku října. (Alois Škampa)
  5. None (Josef Kuchař)
  6. V zimním soumraku. (Josef Václav Sládek)
  7. Než rozžhnu. (Antonín Sova)
  8. Zimní motiv. (Beneš Grünwald)
  9. Zimní pohádka. (Karel Kučera)
  10. Dvorec. (Rudolf Bort)