Zimní pohádka.

Karel Kučera

V podvečer smutný v divé chumelici(J5f) u okna sedám v rozjímání dumném(J5f) jak vločky stříbra nad krajinou spící(J5f) sníh prohání se v reji hustém šumném(J5f) pruh lesů dálných v blyskotavém šatu(J5f) jak věže města ze závějí trčí(J5f) černaví ptáci v truchlém skřeku chvatu(J5f) se v letu mihnou bílou nad chatrčí(J5f) Severní vichr mrazem v okno dýše(J5f) báječných květů stříbrolesklé runy(J5f) démantem prstu před mým okem píše(J5f) po lístku lístek květům do koruny(J5f) Zřím klíčit símě kalich jak se plní(J5f) jak poupě růžové šíj líbá matce(J5f) v záhybu sněžném vnada jak se vlní(J5f) krajina celá v ledu jinovatce(J5f) A přemýšlím zda vlast společnou mají(J5f) podzimní kvítko jarní prvosenka(J5f) zda květná báj co v jarním tkvěla kraji(J5f) v jeseni přejde chatek do okenka(J5f) Ztepilá palma v středu silhuety(J5f) v sobolím hávě se krystalným pasem(J5f) s úsměvem kyne za ostatní květy(J5f) pohádku matným šepotá mi hlasem(J5f) Na luhu vonném mechu lesním poli(J5f) šlépějí jara květy vypučely(J5f) že stráně pusté balvan vrchů holý(J5f) zelení bujnou v krajině se stkvěly(J5f) Jak hvězdy třpytné oblak na oponě(J5f) vzcházela kvítka v divotvárné směsi(J5f) sto barev vzplálo v rýhách po záhoně(J5f) opojnou vůní plnily vzduch lesy(J5f) Vlaštovek průvod tažné ptactvo z jihu(J5f) v křovinách známých lůžka sobě stlaly(J5f) potápky kachny nad jezerem v mihu(J5f) v rákosí olše pozdrav šepotaly(J5f) dál motýl pestrý barevná jak stužka(J5f) na ňadrech květů třepetal se hravě(J5f) háďata lesklá z podzimního lůžka(J5f) v paprsku slunce smýkala se v trávě(J5f) Než běda brzy po radostném máji(J5f) přilítla jeseň s neuprosným žárem(J5f) že pastýř zmlkl ve hře na šalmaji(J5f) a každé kvítko loučilo se s jarem(J5f) A bylo pláče srdce rvoucích stonů(J5f) kdy v zimní palác do náruče země(J5f) v průvodu přátel při hlaholu zvonů(J5f) v příkrovu tíhlo květů zemských plémě(J5f) A když jsme dlouho spali již v té zemi(J5f) bez zpěvu ptáčat rosy křišťálové(J5f) blesk touhy projel hlavami nám všemi(J5f) a jarní vzpláli netušení snové(J5f) Jak v poušti oas přeludem hrou světla(J5f) s pramenem stíny s antilopou štíhlou(J5f) před naším okem v nádheře zem květla(J5f) zvouc nazpět nás v tu krásu nedostihlou(J5f) Než kdy jsme vyšli z podzimní té koby(J5f) uprchla náhle vidina ta ladná(J5f) a místo v jaro v zimu plnou zloby(J5f) nás všecky svedla bludička jak zrádná(J5f) Mladistvá ňadra přestala hned v tluku(J5f) ret ztrnul kyprý mrazným políbením(J5f) a kalich útlý náhlém ve rozpuku(J5f) hned smutně loučil s paprskem se denním(J5f) Shroucených květů litovala zima(J5f) a vínek spletši do chudobných vlasů(J5f) za vlády své jej nad krajinou snímá(J5f) a kvítka trousí z ledového pásu(J5f) A proto zíráš v zasněžené chatce(J5f) skupení němá odumřelých květů(J5f) zlomené stonky hlavy v jinovatce(J5f) jak o jaru sní o báječném světu(J5f)

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

393. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Josef Kuchař)
  2. XLIX. Ticho! Čas se připozdívá, (Vítězslav Hálek)
  3. Dvorec. (Rudolf Bort)
  4. Pod sněhem. (Josef Kuchař)
  5. PROSINEC 1917. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  6. Vlci. (Adolf Brabec)
  7. Jaro v zimě. (Alois Škampa)
  8. Pohádka o knížecím člověku. (Antonín Koukl)
  9. NÁLADA SVÁTEČNÍ. (Karel Babánek)
  10. Jarní. (Herma Pilbauerová)