Přípitek Mikuláši Alešovi.

Jaroslav Vrchlický

Též jsem noční tulák býval, Mikuláši! Na staré se štíty díval, jak tam straší, v plášť se schoulil, neškub’ rtoma, rád, když byl jsem doma. Teď, co sgrafita a freska Tvoje, mistře, sem tam hledí v srdce česká, jde se bystře, jsem jak doma v noční chvíli, dojít, nemám píli. Hetmani a bojovníci, markytánky, rázné hlavy smědých lící pod copánky, králů starých staré znaky klidem zjasní zraky. Kus té naší epopeje srdce svírá, síla nová v hruď se leje, stará víra: jak ti na zdích malováni, zas my budem páni! Vše to hraje, vše to zraje ve Tvém štětci, rušné město, tiché kraje, buďte svědci! Připijme té slávě naší, bratře Mikuláši!

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

377. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ze zápisků zapomenutého. (Ferdinand Tomek)
  2. SEN O POPRAVENÝCH REBELECH (Antonín Sova)
  3. VI. Staré domy. (Jiří Karásek)
  4. Motiv z Hradčan. (Jaroslav Vrchlický)
  5. None (Antonín Sova)
  6. ZE VZPOMÍNEK. (Karel Václav Rais)
  7. Ekloga. X. (Jaroslav Vrchlický)
  8. DŮM SLEPCŮ. (Antonín Klášterský)
  9. PRAHA SENTIMENTÁLNÍ. (Emanuel Čenkov)
  10. Úvozem. (Bohumil Forman)