V předtuše jara.

Jaroslav Vrchlický

To není ještě jaro celé, spíš jeho tucha, na vrbě pohnula se ztmělé snět suchá. Cos jako hudba vzduchem táhne, šum ptačích křídel, jak z plna když se do strun sáhne, ruch zřídel. Bříz kadeře se uklánějí a hnízda stará v červáncích rozkoší se chvějí, sny jara! Toť advent přírody, den svátku, pryč z duše mraky! Tvá vesna, srdce, přijde v krátku, věř, taky! Ó této chvíle užij slavné, pij mír a něhu, ať mdloba padne, křivdy dávné, rmut sněhu! Ať radost se jen rozhlaholí, v tvém celém nitru, buď skřivan, který jásá v poli vstříc jitru!

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

43. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JARNÍ MOTIVY. (Herma Pilbauerová)
  2. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  3. XIX. (Z jara na hřbitově.) (Jaroslav Vrchlický)
  4. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  5. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  6. Ballada o jaru. (Jaroslav Vrchlický)
  7. NECTAVSKÉ ÚDOLÍ. (Stanislav Popelka)
  8. Z podzimních toulek. (Alois Škampa)
  9. Vánek. (Julius Alois Koráb)
  10. I. Přilítlo jaro z daleka (Vítězslav Hálek)