Angelus Silesius.

Jaroslav Vrchlický

Jsou květy, které rostou pouze v stínu a z vlhkosti svůj celý život pijí, pak v sebe vnoří se a tiše žijí se sklánějíce v tmu a prohlubinu. Však v květů jejich monotonním klínu se vždycky rosa stkví, jež nepomíjí, jak perla by se smekla s vlasů, šíjí nad nimi přeletěvších cherubínů. To láska jest. Ty jak chceš v světa shonu ji nazvi, láskou k tvoru nebo k Bohu, jen míti ji, tvé srdce rovno zvonu. Jí v ústraní svém prostým ptákem tikej, na foru kaž ji, orkanem ji vzlykej, byl’s vše, když řekneš, dám, co dáti mohu!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

maria, zdrávas, marie, ježíš, josef, nazaret, panna, nebeský, zbožný, matek

133. báseň z celkových 350

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KVĚTEN MARIÁNSKÝ (Xaver Dvořák)
  2. POHÁDKA. (Ladislav Arietto)
  3. XVIII. Mezi rodem Floře k boku (Boleslav Jablonský)
  4. Bazalka. (František Kyselý)
  5. Elegie o dvou růžích. (Stanislav Mráz)
  6. MODLITBA VISIONÁŘE. (Fred Grygar)
  7. ÚNAVNÉ ŠTĚSTÍ. (Antonín Sova)
  8. LILIE. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Lilie. (Sigismund Bouška)
  10. Květina. (Sigismund Bouška)