Sežloutlé listí.

Jaroslav Vrchlický

Žluté, mroucí listí má též půvab svůj, pod nohou jak svistí, zastená k ní: Stůj! Z vlhké, zryté země s ním se snoubí dech. „Sny své,“ praví ke mně, „zakotvit zde nech!“ Co teď ze mne dýchá, v noci, jitra šeř, přírody je tichá mroucí duše, věř! Ve mně písně ptačí, ve mně cvrčka smích, stesk, jenž v úkoj stačí v dobách zoufalých. Ve mně zašlé Vesny krása zakletá, cítíš, svor je těsný, mládí odlétá! Tiše k stromu patě lehá žlutý list, z bramborové natě, severák jak hvizd’, vzlétá motýl pestrý s lebky ozdobou, smrt, on ví to, sestry, vždycky s láskou jsou! Nuž ať vzletá k nebi, ba až v tíseň hvězd, málo zapotřebí tady k lásce jest! Trochu pochopení, trochu soucitu, hrstka sladkých snění a píď blankytu! Trochu svěží rosy s ptačím trylkem též, motýla spěch, vosy, vše tu nalezneš. Utlumené vzlety, dumy spjaté snem – Když brals druhdy květy, listím za vděk vem!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

686. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Linduška. (Adolf Heyduk)
  2. Družky duše. (Adolf Heyduk)
  3. V rozvalinách. (Adolf Heyduk)
  4. Různá křídla. (Adolf Heyduk)
  5. PROSLOV. (Adolf Heyduk)
  6. VŠE, CO KDY ŘEKL JSI... (Herma Pilbauerová)
  7. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  8. Doslov. (Adolf Heyduk)
  9. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  10. Jaro v zimě. (Adolf Heyduk)