Píseň.

Jaroslav Vrchlický

Nedá se vyrvat ze srdce, nedá, co hluboko na dně tam leží, to leda svede jednou Smrť bledá, a ta dost pracně a stěží. Vzpomínka s lítostí vždy hlavu zvedá, ať dnové i léta běží. A v srdci lásky jen tolik je-li, co ptáček by sezobnul prosa, což ale když jí tam velký svět celý, když ona žití jest osa! Když v očích, jež druhdy blahem se skvěly, teď tmí se bolesti rosa! Tu musí, musí se zašlé dny vrátit s tou něhou, dobrotou, přízní, a musí a musí chmurné dny zlatit i duši, jež znavena trýzní. Co láskou zašlo – byť’s život měl ztratit, láskou zas vyzní!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

306. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pousmání. (Adolf Brabec)
  2. Je mrtvo srdce bez lásky, (Jiřík Luděk Moravský)
  3. Láska v jeseni. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Duši, jež odlétla v lesy. (Josef Pachmayer)
  5. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  6. Síla k žití. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Jest srdce jako pohádkový květ, (Vladimír Frída)
  8. MODERNÍ ŽALM. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Máj a srdce. (Jaroslav Vrchlický)
  10. NAD SVADLOU RŮŽÍ. (Čechoslav Ostravický)