Píseň.

Jaroslav Vrchlický

Píseň.
Nedá se vyrvat ze srdce, nedá, co hluboko na dně tam leží, to leda svede jednou Smrť bledá, a ta dost pracně a stěží. Vzpomínka s lítostí vždy hlavu zvedá, ať dnové i léta běží. A v srdci lásky jen tolik je-li, co ptáček by sezobnul prosa, což ale když jí tam velký svět celý, když ona žití jest osa! Když v očích, jež druhdy blahem se skvěly, teď tmí se bolesti rosa! Tu musí, musí se zašlé dny vrátit s tou něhou, dobrotou, přízní, a musí a musí chmurné dny zlatit i duši, jež znavena trýzní. Co láskou zašlo – byť’s život měl ztratit, láskou zas vyzní! 54

Kniha Na sedmi strunách (1898)
Autor Jaroslav Vrchlický