Když kvetou šípky...

Jaroslav Vrchlický

Ach, Bože, kol strží a hlubokých cest co plá tu bílých a růžových hvězd! – To šípky kvetou! – Jak báječné girlandy po mezích všech, kol plotů, nad svahy omšených střech se pletou. Jdu samou vůní, cos ťuká mi v hruď. Jdi, spící své štěstí ty neprobuď, nezadá květu; jej dotkneš se, prchne a mihne se kol a keř je nahý a trnitý stvol hned v létu. Jdi tiše, po špičkách, jdi jako v snech, kol kvésti to, bujeti, dýchati nech, věř, není pozdě! Jdi dále a žežhulce naslouchej spíš, jež tóny své spouští perly jak v číš kdes v hvozdě. Ach, Bože, kol strží a hlubokých cest co plá, není šípek, to láska jest, jak dýchá, vnadí, co vůní táhne po brázdách v dál, co žežhulkou volá kdes v úkrytu skal, je mládí – tvé mládí!

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

22. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  2. Oblati. (Xaver Dvořák)
  3. POHÁDKA DÁVNO UPRCHLÉHO JARA. (Josef Kuchař)
  4. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Někam do daleka. (Růžena Jesenská)
  6. None (Jaroslav Vrchlický)
  7. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  8. V noci. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Jenom někdy. (Xaver Dvořák)
  10. Ukolébavka. (Otakar Mokrý)