Kronikář.

Jaroslav Vrchlický

Ať zimní sníh, ať léta zář, do knihy píše kronikář. Ať v kraj se dívá jasem, tmou, o všech tu píše, kteří tu jdou. Zná jejich trudy, zná jejich ples, on přečká všecky jak stepní vřes. A naposled svou vlastní skráň když schýlí umdlen smrti v dlaň, své jméno připíše: Já host byl tady jen – dost pro věčnost! Ó srdce, které každý den jsi vášním, mukám vzdáno v plen, kam plije pokrytec i lhář, jsi lepší než ten kronikář? Ty všecko znáš a o všem víš, a proto taká v tobě tiš. Ty všecko chápeš, za vším jdeš, a proto zříš kol klam a lež. Již ustaň! – Nepozvaný host byl’s v kvasu tom – dost pro věčnost!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

650. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Otakar Červinka)
  2. LEGENDA, KTERÁ MOHLA BÝT NAPSÁNA TAKÉ PO MÉ SMRTI. (Josef Svatopluk Machar)
  3. báseň bez názvu (Jan Neruda)
  4. Psal jsem písně plné žáru, (Jan Evangelista Nečas)
  5. Na vysvětlenou (Jiří Mahen)
  6. O nás, na něž tvrdý osud (Beneš Doubravský)
  7. ŠEDIVÉ DNI. (Jaroslav Goll)
  8. Tajemné knihy života, (Jiljí Vratislav Jahn)
  9. I. BALLADA ÚVODNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Neštěstí v zahradě kvetoucích kaktusů. (Bohdan Kaminský)