IV. (Kolébavka.)

Jaroslav Vrchlický

IV.
(Kolébavka.)

Lásko má! Až půjdeš spat, nech mě u své hlavy stát, bych moh’ snům, jež půjdou skrání, průsvitnou tvou drahou skrání, ve tvém elfů lehkém spaní, tiše naslouchat! Všecky ty snysny, znám je, znám, vždyť je sám v svém srdci mám. Na louce tvé duše kvetou, já je hlídám, kterak kvetou, vyslovím je jednou větou, odkud jdou a kam. Já je znám, ty znáš je též, obraz můj v nich nalezneš, v svých já tvůj! – Tak z noci v ráno budem’ spolu z noci v ráno. Pravdu mám? – V snech řekneš: „Ano!“ a se usměješ! 74