IV. (Kolébavka.)

Jaroslav Vrchlický

Lásko má! Až půjdeš spat, nech mě u své hlavy stát, bych moh’ snům, jež půjdou skrání, průsvitnou tvou drahou skrání, ve tvém elfů lehkém spaní, tiše naslouchat! Všecky ty sny, znám je, znám, vždyť je sám v svém srdci mám. Na louce tvé duše kvetou, já je hlídám, kterak kvetou, vyslovím je jednou větou, odkud jdou a kam. Já je znám, ty znáš je též, obraz můj v nich nalezneš, v svých já tvůj! – Tak z noci v ráno budem’ spolu z noci v ráno. Pravdu mám? – V snech řekneš: „Ano!“ a se usměješ!

Patří do shluku

karafiát, povídačka, růže, kráska, proslov, konvalinka, fialinka, rozkvítat, kvítí, zvadnout

92. báseň z celkových 129

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 11. Slunce skví se na obzoru – (Karel Marie Drahotín Villani)
  2. STARÁ PÍSEŇ (Růžena Jesenská)
  3. ANDĚLÍNA (František Serafínský Procházka)
  4. Šerý skvoste, lasičko má štíhlá... (Adolf Heyduk)
  5. POZNÁNÍ. (Zikmund Winter)
  6. Kytice. (Adolf Heyduk)
  7. Za tuhých mrazů. (Beneš Metod Kulda)
  8. Zář měsíčná... (Růžena Jesenská)
  9. Píseň malířova. (Adolf Brabec)
  10. ROKOKOVÁ SERENÁDA. (Rudolf Illový)