STARÁ PÍSEŇ

Růžena Jesenská

Zasvištěl fleuret v noci temné chlad, zkřížil se, prohnul blesk a had. Jsi pánem mého srdce, slyš, jak buší a letí, motýl žhavý, s tvojí duší. Ach, ironie ocelové písně! Zastav je, zastav, odvážlivě, přísně! Ať čekají – tvá duše, srdce mé, až spolu na terase budeme, kde není bojů, není fleuretů, jen luna růžím zpívá v odvetu. Však zdá se, zápas nezbytný a přijat: chceš na prsou mít rudý karafiát? Rozhodni drama, tam, kde srdce tepe, tak jasnovidné a tak strašně slepé: snad budu osudů tvých odvážlivou paní a rudý karafiát zachytím svou dlaní.

Patří do shluku

karafiát, povídačka, růže, kráska, proslov, konvalinka, fialinka, rozkvítat, kvítí, zvadnout

6. báseň z celkových 129

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kytice. (Adolf Heyduk)
  2. Za tuhých mrazů. (Beneš Metod Kulda)
  3. PÍSEŇ POSLOVA. (Viktor Dyk)
  4. Šerý skvoste, lasičko má štíhlá... (Adolf Heyduk)
  5. HISTORIE DONA JUANA. (Josef Lukavský)
  6. IV. (Kolébavka.) (Jaroslav Vrchlický)
  7. SMUTEČNÍ (Viktor Dyk)
  8. Ze zimní zahrady. (Růžena Jesenská)
  9. O těš se z jara, třeba by (Jan Neruda)
  10. 11. Slunce skví se na obzoru – (Karel Marie Drahotín Villani)