V. (Serenada v jeseni.)

Jaroslav Vrchlický

Mezi lesy, které žloutnou podjeseně chladným dechem, kráčím zpěvák se svou loutnou nepokojem hnán a spěchem, větrů vzdechem, stíny stromů, skalin echem. Mezi lesy, které žloutnou, zpozdila se moje paní, za ní kráčím se svou loutnou od svítání do smrákání, roven lani, která bloudí pustou strání. Mezi lesy, které žloutnou, pod okny jí zahrám letem, její vzdech s mou smíšen loutnou, vzdech můj smíšen s jejím retem... S mroucím květem co chce jeseň? – Láskou kvetem’!

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

550. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Podzimní ohně v poli. (Antonín Sova)
  2. VEČER. (Karel Babánek)
  3. POSLEDNÍ PROCHÁZKA V HORÁCH. (Karel Červinka)
  4. NA CESTĚ Z BAŽANTNICE. (Karel Červinka)
  5. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  6. None ( H. Uden)
  7. Lesy hučí... (Antonín Sova)
  8. Od lesů plovou hejna vran... (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Výletníci se vrací. (Stanislav Kostka Neumann)
  10. S BŘEMENEM STESKU (Stanislav Kostka Neumann)