Pozdní moudrost.

Jaroslav Vrchlický

Pozdní moudrost.
Když za sebou již máme řadu jar, tu říkati již zvykáme si rádi: „Na každý den hleď jak na boží dar.“ Žel, že jsme takto nečinili v mládí! Co božích darů těch jsme zdeptali! Jak v planých hříčkách věčnost utratili, po pravé ceně chvil se neptali! Ti všickni dnové teď za námi kvílí. Však mohli bychom poznat cenu jich bez této ztráty, která teď nás hněte? Jak divná cizí radost, cizí smích! Žel, jak náš smutek i ty život smete! 99