Pozdní moudrost.

Jaroslav Vrchlický

Když za sebou již máme řadu jar, tu říkati již zvykáme si rádi: „Na každý den hleď jak na boží dar.“ Žel, že jsme takto nečinili v mládí! Co božích darů těch jsme zdeptali! Jak v planých hříčkách věčnost utratili, po pravé ceně chvil se neptali! Ti všickni dnové teď za námi kvílí. Však mohli bychom poznat cenu jich bez této ztráty, která teď nás hněte? Jak divná cizí radost, cizí smích! Žel, jak náš smutek i ty život smete!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

299. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JAK OLTÁŘ BEZ BOHA... (Bohdan Kaminský)
  2. VŽDY V UŽŠÍ KRUH... (Jaroslav Vrchlický)
  3. OTÁZKA. (Antonín Klášterský)
  4. Všecko má své dobré časy. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  5. VIII. A přece jsem pár zachyt paprsků, (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. Z čeho žijem ze dne den: (Vladimír Frída)
  7. 145. Nářek. (Jan Petr Jordan)
  8. PODZIM (Karel Dostál-Lutinov)
  9. V JESENI. (Jaroslav Vrchlický)
  10. KUS PRAKTICKÉ POETIKY. (Jaroslav Vrchlický)