145. Nářek.

Jan Petr Jordan

Na svět márný všichni naříkáme, Všechno všudy jemu vyčítáme, A haníme zlášť přitomný věk. Zda-li není věk ten dílo naše, Proč stavíme, tkáme takto plaše, Že nám není samým pak za vděk. Věru zavždy, zavždy hůř se vede! Inu proč si lidstvo hůř vždy přede, Vždyť pak samo dějstva jest outek.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

246. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dvě lebky. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Sonet o kulturním člověku. (Josef Svatopluk Machar)
  3. PŘECHODY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. XX. Já bábu měl, ta mříti si dlouho zvykala, (Jaroslav Vrchlický)
  5. PODZIM (Karel Dostál-Lutinov)
  6. VIII. A přece jsem pár zachyt paprsků, (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. VÁCLAVU JANSOVI (Antonín Klášterský)
  8. Pozdní moudrost. (Jaroslav Vrchlický)
  9. XXV. PŘED ZAHALENÝMI ZÍTŘKY (Josef Svatopluk Machar)
  10. Všední život. (Jaroslav Vrchlický)