VÁCLAVU JANSOVI

Antonín Klášterský

Žes umřel? Ne, tys pro mne dále živ, v čtveru stěn dlím neb jdu středem niv. Jak druha druh rád měl tak v hluboku, vždy dál budu tušit po boku. A jak jsme šli tak spolu řadu let, na tebe myslit, s tebou rozprávět. svět mne zraní, jak by ve strom třísk, zas ve své ruce pocítím tvůj stisk. Vždyť tys to poznal, co to tíž je cest a za květ hanu, trn a slinu nést. A vtip blýskne v kruhu přátel mých, vždy uslyším i srdečný tvůj smích. Vždyť jako ty, tak vesele a rád, se nikdo neznal světa frašce smát. A jak jen shlédnu krásné tvary skal, rybníky lesklé, oblak šerých cval, lučiny květné, stromů besedu, vždy řeknu si: „Sem Jansu povedu. Vždyť nikdo nezná lépe nežli on tu krásu cítit, stihnout jemný tón, zpol smutek a zpol slunce jasný ples, jak sám to v duši celý život nes.“

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

364. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dvě lebky. (Augustin Eugen Mužík)
  2. RADOSTNÝ PODZIM (Karel Toman)
  3. XXV. PŘED ZAHALENÝMI ZÍTŘKY (Josef Svatopluk Machar)
  4. VI. Smrtničko, milá kmotřičko, (František Leubner)
  5. BÁBĚ, JEŽ MI ROZBILA POPELNICI. (Karel Mašek)
  6. VII. Netřesk. (Jaroslav Vrchlický)
  7. TVOU DLAŇ. (Josef Václav Sládek)
  8. V NEMOCI. (Louis Křikava)
  9. MEZI DRUHY. (Antonín Klášterský)
  10. XX. Já bábu měl, ta mříti si dlouho zvykala, (Jaroslav Vrchlický)